Ronan (Czech)

8. října 2012 v 20:15 | Vikdla♥Dlavik
Vzpomínám si na Tvé bosé nožky,
jak šly dolů chodbou.
Vzpomínám si na Tvůj malý smích,
na závodní auta na podlaze v kuchyni,
na plastové dinosoury.
Miluju Tě k Měsíci a zpět.

Vzpomínám si na Tvá modrá očka
hledící do mých
jako bychom měli svůj vlastní tajný klub.
Vzpomínám si, jak jsi tancoval
před spaním,
a pak jak jsi na mě skočil a probudil mě.
Pořád cítím, jak držíš mou ruku,
malý muži.
A dokonce i ve chvíli, kdy už jsem to věděla,
Ty jsi tvrdě bojoval jako chlap z armády.
Vzpomínám,
jak jsem se k Tobě naklonila a zašeptala:

Pojď, zlato, se mnou,
uletíme pryč, odsud daleko.
Byls' mé čtyři nejlepší roky.

Vzpomínám si na cestu domů,
kdy se slepá naděje obrátila
k pláči a křiku 'proč'.
Květiny se hromadí nejhorším způsobem,
nikdo neví, co říct o
krásném chlapci, který zemřel.
A brzy bude Halloween,
mohl bys být cokoliv, co bys chtěl,
kdybys tu pořád byl.
Vzpomínám si na poslední den,
když jsem políbila Tvoji tvář
a našeptala Ti do ouška:

Pojď, zlato, se mnou,
uletíme pryč, odsud daleko.
Pryč z toho pokoje se zataženými závěsy
a šedé nemocnice.
Prostě zmizíme.

Pojď, zlato, se mnou,
uletíme pryč, odsud daleko.
Byls' mé čtyři nejlepší roky.

A co když stojím ve tvém šatníku
a snažím se s Tebou mluvit.
A co když jsem uchovala zděděné věci,
do kterých už nedorosteš.
A co když jsem si vážně myslela,
že nás nějaký zázrak najde.
Ale ten zázrak byl, že jsem dostala jeden moment s Tebou.

Pojď, zlato, se mnou,
uletíme pryč, odsud daleko.

Pojď, zlato, se mnou,
uletíme pryč, odsud daleko.
Byls' mé čtyři nejlepší roky.

Vzpomínám si na Tvé bosé nožky,
jak šly dolů chodbou.
Miluju Tě k Měsíci a zpět.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama